|
|
František Dvořák (1932-1986). Význam díla v kontextu doby.
HRUŠOVÁ, Helena
Přibližně v období od šedesátých do první poloviny osmdesátých let dvacátého století byl František Dvořák v prostředí českobudějovických fotoamatérů znám jako jedna z nejinspirativnějších postav. Přesto je však dnes jeho osobnosti a stejně tak i dílu věnována již jen minimální pozornost. S cílem poodkrýt opět o něco více Dvořákův odkaz proto vznikl tento text. V návaznosti na bakalářskou práci s názvem Fotograf František Dvořák (1932-1986). Život a dílo. prohlubuje dříve sesbírané poznatky a usiluje o zasazení tohoto amatérského fotografa a jeho díla do dobových souvislostí místní historie i dějin československé fotografie. Hledá při tom odpovědi na otázky ohledně vlivu politické situace či fotografické tradice i soudobé tvorby v Československu na podobu Dvořákova díla. Zhodnocení Dvořákovy tvorby probíhá v porovnání s předchozím textem na širším spektru ukázek jeho prací a nově jsou tak prezentovány dosud jen velmi stručně zmiňované samostatné fotografie i celé cykly, stejně tak jako dnes ztracená, ručně vytvořená, kniha Věci sny skutečnosti z roku 1973, k níž se nedávno podařilo naleznout její maketu. Objasnit význam díla Františka Dvořáka v kontextu doby se budu snažit jak na těchto, tak i na dalších příkladech z jeho tvorby.
|
|
|
Podnikatelský plán vstupu na zahraniční trh
Žitný, Filip ; Havíř, David (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku podnikatelskych plánů. V první části jsou uvedena teoretická vychodiska. Jsou uvedeny účely tvorby podnikatelského plánu, dále jsou představena struktura a forma podnikatelského plánu a také faktory, které mají na ně vliv. Jsou také zpracovány analyzy, které by měly byt součástí podnikatelského plánu. V další části jsou provedeny analyzy konkrétního podnikatelského záměru a na základě analyz je v poslední části zpracován návrh podnikatelského plánu pro tento konkrétní podnikatelsky záměr.
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Fotografie v časopise Respekt
Svatá, Kristýna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Fotografie v časopise Respekt" se zabývá zacházením s fotografiemi v tomto periodiku. Důraz je kladen na první pololetí roku 2006, kdy týdeník vycházel v novinové podobě, a na první pololetí roku 2008, kdy se jeho formát změnil na časopisový. Cílem práce je komplexně popsat, jak se s fotografickým materiálem v redakční praxi týdeníku Respekt nakládá. Práce se nesoustředí pouze na výsledné fotografie, které čtenář v tisku uvidí - sleduje i, co stojí za jejich vznikem a co se s nimi děje před samotným publikováním. Představuje práci fotografa i obrazové redaktorky a jejich spolupráci s píšící částí redakce. Dalším sledovaným bodem je analýza čísel 1 - 26 z roku 2006 a 1 - 26 z roku 2008. Tato analýza demonstruje změny v oblasti fotografického obsahu týdeníku, které souvisely se změnou formátu a tím pádem i s novými možnostmi pro rozvoj fotografie. Analytická část práce bude uvedena kapitolami, představujícími historii i současnou podobu časopisu Respekt, další z kapitol se věnuje teoretickému vymezení žurnalistické fotografie a její žánrové klasifikaci.
|
|
|
Gendrové stereotypy v zobrazení žen současnými českými fotografy na sociální síti Instagram
Šebková, Natálie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza způsobu zachycení a prezentování žen vybranými českými fotografy a fotografkami na sociální síti Instagram. V první podkapitole se zabývám tématem digitální fotografie, přechodem od analogového věku k digitálnímu a manipulací fotografického obrazu. Ve druhé a třetí podkapitole zkoumám sociální sítě spolu s jejich vlivem na současnou společnost, blíže se pak zaměřuji na sociální síť Instagram a její vizuální komunikaci. Následující část práce je v této kapitole věnována problematice genderu, genderovým stereotypům a sociálním nerovnostem, ve které se zaměřuji i na genderové stereotypy ve vizuálních médiích a na sociálních sítích. Praktická část je založena na dvou přístupech - kvantitativní obsahové analýze vizuálních sdělení, tedy výzkumu vybraných instagramových obsahů osmi fotografů a fotografek, a kvalitativních rozhovorech s některými z těchto tvůrců. Hlavní výzkumná otázka zní: "Jak se ve fotografiích vybraných českých fotografů/fotografek na sociální síti Instagram projevují zažité genderové stereotypy v zobrazení žen?" Tato otázka byla zodpovězena prostřednictvím šesti specifických podotázek. Kvantitativní obsahová analýza odpověděla na podotázky týkající se především vizuální stránky jednotlivých obsahů z hlediska genderové stereotypizace....
|
|
| |
|
|
Fotograf František Dvořák (1932 - 1986). Život a dílo.
HRUŠOVÁ, Helena
František Dvořák (1932-1986) se stal po polovině 50. let 20. století jedním z předních českobudějovických fotoamatérů. Přes vysokou úroveň jeho díla se na jeho význam a uměleckou stopu postupem času zapomíná. Do pozadí jde především neoficiální část jeho tvorby. Tato bakalářská práce proto usiluje o zmapování a připomenutí jak života, tak i díla tohoto jihočeského umělce, kterému dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Stanislav Tereba: jeho kariéra a fotografický styl
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce mapuje kariéru fotografa Stanislava Tereby, který se proslavil především hlavní cenou v prestižní mezinárodní soutěži World Press Photo, kde uspěl se snímkem fotbalového brankáře Miroslava Čtvrtníčka z utkání hraného v Praze na Letné. Práce se zabývá především Terebovou prací v době, kdy působil v redakci Večerní Prahy, kde strávil většinu své kariéry. Část práce je věnována také samotné Večerní Praze, v jejíž redakci se dostávalo fotografii velké pozornosti. Terebova kariéra od 90. let je pak příznačnou ukázkou problémů, které mnoha novinářům nastaly po sametové revoluci, kdy se média dostávala do soukromého vlastnictví. V práci je také Terebova kariéra zasazena do kontextu vývoje sportovní fotografie v Česku. Terebův fotografický styl je zde zkoumán s využitím sémiotické analýzy a metody kompoziční interpretace. Dále se práce skládá z případové studie zaměřené na Terebův úspěch ve World Press Photo. Terebův snímek je srovnáván s ostatními vítěznými fotografiemi i s konkurencí v samotném ročníku 1959, kdy byl poctěn hlavní cenou i na úkor obvykle oceňovaných válečných fotografií. Pozornost je věnována také vzniku Terebova vítězného snímku od účasti na utkání až po následnou úpravu fotografie.
|
|
|
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
|
host ::
RSS.